24. ledna 2015 Pietrowice Wielke – Sudice – Rohov

Celý den bylo pod mrakem, ale avizované sněžení přišlo naštěstí až v pozdních odpoledních hodinách, když jsme se vraceli domů.

Všichni jsme vystoupili v polském městečku, prohlédli jsme si kostel a vydali se na cestu. Někteří si to namířili rovnou rovnou, tedy prošli kolem dalšího zajímavého kostela, a bez ohledu na to, že jsou mimo značku, s vědomím, že všechny cesty stejně vedou do Říma, dorazili do Třebomi.Po analýze situace do Rohova dojeli autobusem.

Ostatní vyrazili po červené značce, která zpočátku vedla mírně zvlněnou krajinou mezi poli, které rozdělovaly potůčky, remízky, ale občas zde stály i statné stromy-samotáři.Nad hlavami nám s kejháním proletělo několik husích stád. A potom již po komunikaci jsme zamířili na hraniční přechod, který byl ozdoben překrásnou zelenou podprsenkou. Na tomto otevřeném úseku foukal ledový vítr, takže nám mrzly ruce, ale nezamrzl nám úsměv na rtech.

Po chvíli jsme spatřili památník osvobození. V těchto místech vjel na naše území první osvobozující tank v r. 1945. Skoro všichni si udělali foto s tankem a pokračovali jsme do Sudic, kterým dominuje chrám Sv. Jana Křtitele. Po prohlídce městečka již jsme začali poci´tovat hlad, a tak jsme pokračovali do Rohova, kde v útulné hospůdce U Komárků nás čekala kolénka, stejky, pivečko a jiné laskominy. Hospůdku jsme obsadili do posledního místečka a všichni jsme si znamenitě pošmákli.

Co na závěr? No přeci příští tůra 14. 2. 2015 končí v Kozlovicích také v hospůdce. Takže mnozí si objednali znovu kolénko

Příspěvek byl publikován v rubrice 2015, Výlety. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář