13.10.2018 Rycerek – Hala Rycerzowa – Wielka Racza – Rycerka Górna

   V polovině října nás plán akcí zavedl do východní části Kysuckých Beskyd, na rozdíl od červnové akce zaměřené na severozápadní část tohoto pohoří byl tentokrát výchozí i cílový bod na polské straně.    Za krásného počasí jsme se vydali na cestu z lokality Rycerek (Rycerki). Většina z nás se odtud vydala nejprve do horské osady Mlada Hora, odkud jsme pak následně vystoupali na jedno z nejkrásnějších míst těchto hor – Halu Rycerzowou. Na ní nás přivítaly kromě modrého nebe s nějakými těmi podzimními mlhami i rozlehlá horská louka (polonina, zde zvaná Hala) a krásné výhledy od Tater přes Babiu horu až po Malou Fatru. Mnozí z nás využili i služeb horské chaty nacházející se na spodním okraji této horské louky. Po pokochání se zdejší nádherou jsme se vydali na další cestu, kdy většina z nás zvolila z hřebenové a úpatní značené cesty tu hřebenovou. Nejprve jsme tedy opět po louce a následně v závěru lesem vystoupali na zalesněný hraniční vrchol Wielka Rycerzowa (Rycierová hora). Z ní jsme pokračovali houpačkovým terénem se střídáním kratších sestupů a kratších výstupů převážně lesem, ovšem s občasnými výhledy především na slovenskou stranu až na sedlo Przegibek. Zde jsme se rozdělili – větší část zde opustila hraniční hřeben a po pár minutách došla k chatě Przegibek. A od ní pal buďto přímo nebo ještě přes vyhlídkový holý vrchol Bedoszka Wielka s mohutným křížem sešla do cíle naší trasy, kterým byla horní část obce Rycerka Górna.

   Menší skupina pak ze sedla Przegibek pokračovala dále západním směrem po hraničním hřebeni či v jeho těsné blízkosti Opět nás čekala kratší stoupání i klesání převážně lesem, ovšem i zde se našla místa s výhledy. Charakter cesty se změnil od rozsáhlé horské louky zvané Hala Srubita, z níž nás čekalo delší stoupání na nám již známé lokality – krásnou horskou louku Hala na Malej Raczy, která si svou krásou nezadá s Halou Rycerzowou. Na rozdíl od letošní červnové akce jsme z ní měly i díky krásnému počasí nádherné výhledy zahrnující velkou část Oravských a Kysuckých Beskyd (Beskid Źywiecki), jako na dlani jsme odtud měli hřeben Kriváňské i část hřebene Lúčanské Malé Fatry, viděli jsme i Západní a Vysoké Tatry, část Veľké Fatry i část Nízkých Tater. Po pokochání se touto nádherou nás čekalo poslední dnešní stoupání, které nás po pár minutách přivedlo na samotný vrchol Wielke Racze (Veľká Rača). Z vyhlídkové plošiny na jejím vrcholu se nám kromě hor, které jsme viděli již z nedaleké Haly na Malej Raczy, otevřel výhled i na Beskid Ślaski (Slezské Beskydy), Moravskoslezské Beskydy včetně Lysé hory a na mnohá další převážně slovenská pohoří. I zde se nacházela horská chata, jejichž služeb mnozí z nás využili. Poté nás jiř čekal jen táhlý sestup do cíle naší trasy, kde jsme se nakonec úspěšně setkali i s těmi, kteří sešli do údolí již od Przegibku. Někteří odvážní zde i smočili nohy ve zdejším chladném potoce.

   Tento výlet lze hodnotit jako veskrze úspěšný, k čemuž přispělo zejména krásné počasí letošního babího léta.

Příspěvek byl publikován v rubrice 2018, Výlety se štítky , , , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.