Po povedeném výletu do Roháčů jsme se tentokráte vydali jen o pár kilometrů západněji do jen minimálně navštěvované jihozápadní části Skorušinských vrchů. Cestou jsme si udělali kromě již tradiční zastávky v Čadci i delší zastávku v malebné podhorské obci Leštiny. Důvodem této zastávky byl unikátní dřevěný evangelický kostel v této obci. Ten jsme si prohlédli nejprve zvenku a posléze i uvnitř, přičemž jsme se díky průvodkyni dozvěděli i spoustu zajímavých věcí o tomto kostele chráněném i organizací UNESCO. Po této kulturní vložce na úvod jsme se autobusem přesunuli směrem k obci Malatiná, kde kousek nad touto obcí měla svůj počátek delší trasa, ty méně zdatné čekalo ještě několik desítek minut cesty autobusem do obce Zuberec.
Počet účastníků dlouhé trasy byl tentokráte mnohem větší než tomu bylo v Roháčích. Zpočátku jsme šli ještě kousek po silnici, ovšem zanedlouho jsme odbočili po polní cestě do lůna přírody. Hned od samého počátku jsme se kochali výhledy jak na samotnou obec Malatiná, tak i na hory v jejím bližším či vzdálenějším okolí včetně nám dobře známého Veľkého Choče či Oravské Magury. Nedlouho po opuštění silnice většina z nás zaregistrovala čerstvé medvědí stopy, které si mnozí i vyfotili – rozhodně to nebyly poslední medvědí stopy viděné tohoto dne… Pestrou mozaikou lesů a luk s překrásnými výhledy či kvetoucími ocúny jsme se dostali až do blízkosti horního okraje obce Veľké Borové. Část z nás se odtud vydala na další, vyšší a hezčí rozhled poskytující rozhlednu na vrcholu Súšava po naučné stezce, většina však tento vrchol podešla po červené značce (i ti ovšem nebyli o výhledy ochuzeni, jen nebyly tak bohaté). Po tomto rozhlednovém úseku jsme pokračovali v putování pestrou krajinou tvořenou lesy a loukami s výhledy především na blízké Roháče až na horní okraj obce Malé Borové. Z ní nás čekal delší úsek vedoucí lesy bez výhledů se strmějším stoupáním na kopec Kopec (1 251 m). Po jeho zdolání jsme stále lesem sešli až do sedla Prieková pod vrcholem Mnich, které bylo snad nejkrásnějším místem celého dne – rozsáhlá louka s ojediněle rostoucími stromy a výhled vpravdě úžasný!
Na toto místo došli i ti méně zdatní, kteří se vydali na krátkou trasu zu Zuberce. Z tohoto sedla jsme ještě krátce vystoupali na nedaleký vrchol Mnich a posléze již převážně klesali lesy místy proloženými loukami s výhledy až do Oravského Bieleho Potoka, kde jsme náš podařený výlet zakončili.
